bylo vás tu už 100 !!!

To je úžasné kolik vás tady už za tak krátkou dobu bylo! Naprosto neuvěřitelné!!! Na můj dík vám čtenářům :

A jelikož vás tu už bylo sto:

Můj příběh kolečkové brusle

Dneska jsme byli s rodinkou na kolečkových bruslích, byla s námi i moje kamarádka Verča.

Nějvíc mě udýchala cesta tam, protože to bylo do kopce. Měla jsem nové brusle a tak se mě špatně jelo. Na našem konci čekalo posezení, oddychnutí, napití a vyražení na cestu zpět. Najednou mě napadlo, že bych se mohla chytit obojku naší fenky. ( výmarský ohař - Sára ) A  tak jsem se jí chytla a jela. Sárinka na tenhle nápad zareagovala nadšeně a běžela s větrem o závod. Moje kamarádka jela vedle mě a moc jsme si to užívali. Celou cestu jsme se smáli a když už Sárinka tak jsme křičeli hyjé a že když někdo nemůže tak ještě třikrát může. Doma se Sárinka svalila na zem a dýchala a mě boleli záda. No moc jsme si to užili. :D

Bouřka

Většina lidí nemá rádo bouřky, já musím se přiznat bouřky miluju.  Jsou tak majestátní. Tak jsem se chtěla pokusit složit na ně báseň. Pro ty, kteří to neví- báseň se rýmovat nemusí. :o)

Bouřka

Nahrnou se mračna,

nad hlavu tvou.

Zakryjí slunce.

Černo nad námi sílí,

V dáli za kopcem prší.

Najednou ticho.

Prásk a plesk,

Z černa bílo na sekundu.

Obrovská rána, blesk.

.

Začne pršet,

Začne lít.

Další blesk protnul nebe jak dýka srdce.

Obrovský hrom zaburácí.

Ticho pak.

Toť vše z mé začátečnické poezie. Kde beru inspiraci?  Za naším oknem se blýská.

Našla jsem super recept na duhový muffiny u super blogerky!

http://majiny-recepty.blog.cz/1205/duhove-muffiny

je to super stránka na recepty doporučuji! ;-)

Držíte dietu? Asi vám to teď překazím :D

Miluju muffiny a miluju způsoby zdobení muffinů :3

nejradši bych ještě pokračovala a ještě nejradši až do alelůja, ale to stačí :D

Všem komu se podařili tyhle umělecká nádherná kreativní díla blahopřeju. 

Sbíhaj se mi sliny!

Psát blog?

Je zajímavé psát blog a fakt vidět, že si ho někdo čte.
Musím uznat, že je velmi těžké, začít. Ti co začnou většinou hned tak po měsíci i skončí. Nejhezčí je vidět jak někdo vám napíše. Komentář ke článku. Ano, když něco + napíšete novému blogeru, hned bude mít chuť a najednou i čas psát blog. Proto jestli chcete pomoct komentujte začínajícím blogerům články. Přece nevíte jestli to nepomůže, když s blogem chce zrovna seknou? Třeba plus komentářem hodně pomůžete ke vzniku blogu který si za rok budou všichni číst. A pokud taky blogujete, komentujte ostatním blogy! Většina lidí totiž lidem kteří ji napíšou hezký komentář a mají blog taky něco napíšou. ;-)

Video o tom jak svět může být krásný, stačí se změnit.

Nádherné video koukněte se ;-)

https://www.facebook.com/photo.php?v=1508055739431838&set=vb.1403160526588027&type=2&theater

Pohřby

Já vím nezačala jsem zrovna psát to nejveselejší téma, ale když jsem byla včera na svém prvním pohřbu chci o něm něco napsat.

Pohřby jsou zvláštní tím, že tam uvidíte spousty lidí, které máte rádi a většinu času s nima se smějete. Dnes však bude vše jiné a i když by jste všem chtěli říct s úsměve "Nazdárek jak to jde? :D " dneska se budete muset přemoct.

Je zvláštní vidět tolik lidí brečet. A ještě zvláštnější je vidět poprvé někoho doopravdy mrtvého. Jak jsem tam tak stála čekala, přemýšlela, že poprvé vidím někoho ležet, který nedýchá.

Metoda dedukční

Vzpomínáte na Sherlocka Holmese? Je to legendární detektiv s geniálním přemýšlením, který přišel na kterýkoliv případ. Používal k tomu takzvaně metodu dedukční. O této metodě jsem se dozvěděla z BBC podání novodobého Sherlocka. Pokud se o něm budete chtít víc dozvědět  zajděte na tuto stránku. http://metoda-dedukcni.blog.cz

Na metodě dedukční je super to, že doopravdy funguje. Jde pouze o zadívání se na určitého člověka a zjistit o něm z pohledu co nejvíc. Pokud by jste tohli chtěli zkusit ovšem doporučuji si na to vzít sluneční brýle aby vám něšlo vidět na oči. Je totiš nepříjemně trapné, když na vás někdo dvě minuty neustále civí, ano ze začátku vám to trochu déle trvá.

Je nejlepší když se podíváte na jeden z dílů, tak to nejlépe pochopíte. Metoda dedukční je vlastně o tom, že se díváte na ostatní, jak jsem už zmiňovala. Funguje to tak, že když vidíte, že někdo má například červený nos, vy můžete vydedukovat to, že ho má podrážděný ze smrkání z kapesníku. Tudíž má buďto rýmu nebo na něco alergii.

Potkani - jsou takoví jak si myslíte?

Potkani. Většina lidí přirovnává krysu s potkanem. Ani se jim nedivím, vždyť i anglicky se řeknou úplně stejně - ratt a  vypadají skoro stejně. Jejich rozdíly jsou nepatrné a některé i nejdou vidět. Krysy mají radši sucho, potkani radši vlhko. Krysy mají velké oči a potkani spíš malé. Doma chováme se sestrou dva potkany. Z počátku jsem si musela potkany vyprosit u rodičů, ani jeden je nechtěl, ale teď je rodiče zbožňují! Jsou to naše zlatíčka. Však když někomu vyprávíme to, že máme doma dva potkany a dokonce s papírama, kroutí hlavou.

Potkani jsou všežravci a tak když jim dám třeba vařené kuřecí neosolené vrhnou se na to jako by celý týden nejedli. :o) Jak jsem už napsala, potkani mají rádi vlhko, a tak je chovatelé potkanů koupou v umyvadle. My jim taky občas napustíme "vanu" v umyvadle v létě na příjemné zchlazení. Sestra má bílou potkánku s černýma očičkama a jemně zkudrnatělou srstí a já s taky bílou barvou se strstí normální a s červenýma očima.

Změňte pohled na potkany a uvědomte si že žádné zvíře by nemělo být zavrženo. 

PS: Potkana chová v naší české republice už spousta lidí. Existují i potkaní výstavy.

Tamagotchi do mobilu

Tamagotchi v této době existují v různých formách. V malé kulaté krabičce která když něco chce tak pípá, v mobilu, na počítači.. Já osobně jich znám spousty a respektuji lidičky kteří mají čas a trpělivost tyhle blbůstky hrát. Některé tamagotchi (Pou, Tom a pod..) jsou jako výbuch rychle přicházejí a většinou stejně rychle i odejdou. Téměř každý si ještě vzpomene na Poua, který uchvátil spoustu lidí s chytrými telefony ("dotykáči") , skoro každé dítě tuhle hru chtělo. Samozřejmě proto, protože ho měli i ostatní. Teď každý ví, že Pou už jaksi opadl a už není tak slavný. Jinak se dá říct že omrzel. Lidi postupně víc neměli rádi třeba to, že každých 5 minut vydával jakési zvuky, které šli  pojmenovat větou například : Já mám hlad. Je neuvěřitelné kolik her na způsob Tamagotchi existuje a to jich pořád přibývá.

Foto některých z Tamagotchi.

Tenhle je asi nejméně známý, je to Tamagotchi holčička v raném věku od Javy.

Pou, je asi nejznámější Tamagotchi hra v čr.

Talking Tom, druhá nejznámější hra v čr na způsob Tamagotchi. 

Wikipedie nám o Tamagotchi poví i historii.

Tamagoči

Tamagoči

Tamagotchi (たまごっち; Tamagočči) je kapesní elektronická hračka vytvořená v roce 1997 autorem Aki Maita a prodávanájaponskou hračkářskou společností Bandai. Představuje domácí zvířátko, o které se musí pečovat a starat se, aby bylo spokojené. Uživatel musí své tamagoči zejména „krmit“ a „hrát si“ s ním, tyto činnosti jsou prováděny symbolicky výběrem příslušných voleb pomocí tlačítek. Osobnost hračky se v závislosti na poskytované péči postupně vyvíjí. Tamagoči má podobu malého elektronického přístroje vejčitého tvaru, jemuž dominuje výrazný displej. Na displeji je malá černobílá postavička, která postupně roste. Prochází stádii vývoje - vajíčko, nemluvně, dítě, dospívající, dospělý. U verze familitchi je ještě rodič. Tato postavička se ovládá pomocí tří tlačítek: 1.A, 2.B, 3.C. Zvířátko je plně upoutáno na vaše pokyny, čím více se o toto zvířátko uživatel stará, tím déle a lépe mu žije i vydrží. Někdy se může dožít až 20 nebo 25 dnů, pokud se o něj ale uživatel nestará, je dost pravděpodobné, že se mu jednoho dne místo zvířatka objeví hrobeček. To už je ale pozdě. Většina verzí se dá takzvaně restartovat a je možné si postavičku nově vytvořit, i vývoj bude stejný - od vajíčka po dospělého/hrobeček. Tamagoči mívají režim pauzy. Existují různé verze Tamagoči - jak normální černobílé, tak i barevné a stylové nebo Tamagotchi familitchi, kde si můžete zařídit celou rodinku svých postaviček.